A European Informational Website
learn more
Telegraf je přístroj pro rychlý přenos jednoduše zakódovaných zpráv na velké vzdálenosti. Samotné slovo telegraf se obvykle používá pro elektrický telegraf, existují ale také optické či rádiové telegrafy. Telegrafie (z řeckých slov tele = daleko a grapho = psát) je přenos psaných zpráv na dlouhou vzdálenost bez fyzického transportu dopisů.
První telegrafy byly optické telegrafy, obsahujíc užití kouřových signálů a světelných signálů. Ty existovali od starodávných časů. Semaforovou síť vynalezl Claude Chappe a operovala ve Francii od roku 1792 do 1846. Pomohla Napoleonu dostatečně, že byla široce imitována v Evropě a USA. Poslední (švédská) komerční semaforná linka ukončila činnost v roce 1880.
Semafory byly schopné přenášet informace přecizněji než kouřové a světelné signály a nepotřebovaly palivo. Zprávy mohly být poslané mnohem vyšší rychlostí než poštovní jezdci a mohli obsloužit celé regiony. Ale podobně jak světelné a kouřové signály, byly závislé na dobrém počasí. Požadovali operátory a věže každých 30 km, a mohli poslat jen asi 2 slova za minutu. To bylo užitečné pro vlády, ale příliš drahé pro většinu komerčních použití jiných než komoditních cenových informací. Elektrické telegrafy redukovali cenu poslání zprávy třicetkrát porovnáno se semaforem.
První komerční elektrický telegraf zkonstruovali Sir Charles Wheatstone a Sir William Fothergill Cooke a byl uveden do užití v Londýně v roce 1837. Elektrický telegraf byl patentován v USA v roce 1837 Samuelem Morsem. Vyvinul Morseův kód (signální abeceda) se svým asistentem – Alfred Vail. Morseho/Vailův telegraf byl rychle využit v následujících dvou dekádách. První transatlantický telegrafní kabel byl ůspěšně dokončen 27. července 1866, umožňujíc poprvé transatlantickou telegrafní kommunikaci.
V roce 1867 David Brooks (během práce pro Central Pacific Railroad) byl odměněn patentem USA 63206 (26. března) a 69622 (9. října) za jeho zlepšení telegrafních izolátorů. Byl též odměnen revizí číslo 2717 dne 6. srpna 1867, za patent USA 4521, který mu byl původně udělen 29. listopadu 1864, za jeho izolační dizajn. Brookovy patenty umožnili firmě Central Pacific snadněji komunikovat s konstrukčním personálem budujícím První transkontinentální železnici (First Transcontinental Railroad) v Americe; dokončení železnice bylo rozhláseno telegrafem 10. května 1869 telegrafistem klepáním jeho klávesou unisono s klepáním na Golden Spike během závěrečné ceremonie.
Další progres v telegrafní technologii se objevil 9. srpna 1892, kdy Thomas Edison dostal patent na obousměrný telegraf.
Nikola Tesla a jiní vědci a vynálezci ukázali užitečnost bezdrátové telegrafie, rádiotelegrafie, nebo rádia, počínajíc léty 1860-ými. Guglielmo Marconi poslal a přijal svůj první radiosignál v Itálii v roce 1895. Do roku 1899 to udělal přes Anglický kanál a v roce 1902 radiotelegrafoval dopis „S“ přes Atlantský oceán z Anglie do Newfoundlandu.
Radiotelegraf se ukázal efektivním v komunikaci pro záchranní práci u námořních pohrom. Efektivní komunikace byla možná mezi loděma na moři a na pobřeží.
Stálý cíl telegrafie byl redukovat cenu za správu redukci ruční práce, nebo zvýšením posílací frekvence. Bylo mnoho experimentů s posuvnými ukazateli, a různým elektrickým kódováním. Ale většina systemů byla příliš komplikovaná a nespolehlivá.
S objevem dálnopisu (teletype), telegrafické kódování se stalo plně automatické. První dálnopisy užívali Baudotův kód, 5-bitový kód. To dávalo jenom 32 kombinací, proto byl předefinován do 2 „shiftů“ (posunů), „písmena“ a „cifry“. Explicitní, nesdílený shiftový kód předcházel každý set písměn a cifer.
Letecký průmysl stále komunikuje se zprávami Teletype (dálnopis) přes SITA nebo AFTN sítě. Např. British Airways operační komputerový systém (FICO) v roce 2004 stále užíval Teletype na kommunikaci s jinými leteckými komputerovými systémy. Stejné platí pro PARS (Programmable Airline Reservation System) a IPARS, které užívali podobný shiftovaný 6-bitový Teletype kód, protože potřebuje jen 8 bitů pro 1 znak, spoříc přenosové pásmo a peníze. Teletype zpráva je často značně menší než ekvivalentní zpráva EDIFACTu nebo XML.
Standardní časový systém byl vyvinut pro telekomunikace. „Space“ (mezerní) stav byl definován jak napájený stav drátu. Pak bylo hned jasné, když samotná linka selhala. Znaky byly poslány nejprve posláním „startovního bitu“, který tahal linku do nenapájeného „značkového stavu“. Startovní bit spouštel chod kolesového komutátora motorem s precisní rychlostí (později, digitalní elektronika). Komutátor distribuoval bity z linky do sérií relé, které „chytali“ bity. „Stop bit“ byl pak poslán při napájeném „mezerním stavu“ na pojištění, že komutátor bude mít čas se stopnout, a být připraven na další znak. Stop bit spouštěl tiskový mechanismus. Často 2 stop bity byly poslány, aby daly mechanismu čas na dokončení a stopnutí vibrace.
Kategorie:Telekomunikace Kategorie:Pošta